Růženec
U srdce spočívá kříž růžence,
jenž zůstal mi když ona odešla.
Na krku tíží mne bezpočet slz
které v tichu a samotě prolila.
Provází mne temnotou i světlem,
leží na něm nesčetně tichých modliteb.
Celý je promodlený, tisíckrát,
a tím víc pro mne znamená.
Vzpomínka na tebe, na sladké sny,
Výkřičník do nebe, svědek našich chyb.
Bude mne provázet, jako smutek v srdci,
na dlouhé cestě, kterou musím projít sám.